|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Šťástková, Andrea ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Institucionální rozhodčí řízení Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení, konkrétně typ rozhodčího řízení zvaný institucionální rozhodčí řízení, které existuje vedle rozhodčího řízení ad hoc. V rámci tohoto tématu se práce zaměřuje na srovnání právní úpravy rozhodčího řízení na území České republiky a Finska. Porovnány jsou prameny rozhodčího řízení relevantní pro obě země. Těžiště práce se zaměřuje na srovnání právní úpravy rozhodčího řízení v Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky a Řádu Finského arbitrážního institutu. Cílem práce je zjistit, zda a nakolik jsou instituty rozhodčího řízení v České republice a ve Finsku podobné. Autorka se snaží ze srovnání vyvodit odpověď na otázku, zda jsou obě země stejně nakloněny arbitráži, či zda jej úprava některé z nich výhodnější než úprava druhé země. Diplomová práce je členěna do sedmi kapitol, které se dále člení na podkapitoly. Níže je přiblížen obsah každé z částí. První kapitola se zabývá přehledem historického vývoje relevantní právní úpravy rozhodčího řízení na území dnešní České republiky. Ve druhé kapitole práce jsou vymezeny pojmy rozhodčí řízení, dále rozhodčí řízení vnitrostátní a mezinárodní a také mezinárodní obchodní rozhodčí řízení. Shrnuty jsou výhody a nevýhody rozhodčího...
|
|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Vanická, Ivana ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Název práce: INSTITUCIONÁLNÍ ROZHODČÍ ŘÍZENÍ Klíčová slova: Institucionální rozhodčí řízení, Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, Mezinárodní rozhodčí soud v Londýně Účelem této diplomové práce je popis a porovnání právních pravidel, dle kterých probíhá rozhodčí řízení v České republice a v Anglii. Česká republika byla zvolena z důvodu autorčina českého původu a studia českého právního řádu. Anglie byla vybrána proto, že je místem, kde má institucionální rozhodčí řízení dlouhou tradici, a je jednou z kolébek rozhodčího řízení. Diplomová práce se zaměřuje na srovnání zákonů o rozhodčím řízení, které platí ve výše uvedených zemích a na srovnání pravidel obsažených v rozhodčím řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky s rozhodčími pravidly Mezinárodního rozhodčího soudu v Londýně. Tato diplomová práce se skládá z úvodu, pěti kapitol a závěru. Po první kapitole, která stručně popisuje historii rozhodčího řízení, následuje obecná charakteristika, kategorizace druhů a vysvětlení základních principů rozhodčího řízení v kapitole číslo dvě. Třetí kapitola se zabývá problematikou arbitrability a otázkou rozhodčí smlouvy, což jsou dva základní předpoklady nezbytné pro úspěšné rozhodčí řízení. Srovnání českého...
|
|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Zoubková, Kateřina ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Práce jako celek bude zaměřena na představení "služeb" a možností řešení sporů v mezinárodním obchodním styku formou rozhodčího řízení před nejvýznamnějšími světovými rozhodčími centry. Ve své práci bych ráda podala srovnání toho co dnešní nejvýznamnější světové rozhodčí instituce nabízí na poli rozhodčího řízení a mediace. První obsáhlejší kapitola představuje prostředky řešení sporu jako alternativy k řízení před státními soudy a vymezuje mezi nimi místo rozhodčímu řízení, které zde dále definuje a udáví jeho druhy. Vzhledem k tomu, že o rozhodčím řízení mluvíme jako o soukromém systému rozhodování sporů, který existuje vedle soudnictví státního jako alternativa, ke které se lze uchýlit, je třeba vymezit právní základ právního úkonu, kterým tak strana učiní - rozhodčí smlouvy a potažmo i povaha celého rozhodčího řízení a dále podmínky, za kterých může být spor rozhodnut v rozhodčím řízení - arbitrability sporu. Tyto posledně uváděné problematiky jsou zpracovány v kapitole druhé. Třetí kapitola podává obraz právních pramenů rozhodčího řízení. Zabýváme-li se povahou právního základu rozhodčího řízení a rozhodčím řízením samotným je nasnadě i otázka povahy institucí a subjektů, které služby rozhodčího řízení a přidružených prostředků alternativního řešení sporů poskytují, to je náplní kapitoly čtvrté....
|
|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Fibich, Patrik ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Resumé Diplomová práce pojednává o základních otázkách týkajících se nejen institucionálního rozhodčího řízení, ale i celého rozhodčího řízení. Cílem této práce je přiblížit základní aspekty rozhodčího řízení a analyzovat a zhodnotit poslední zákonné změny provedené v právním řádě České republiky a Slovenské republiky. Práce se skládá z úvodu, tří kapitol a závěru. Po úvodu, ve kterém shledávám důvody vedoucí mě k výběru tohoto tématu a v němž stanovím cíle této diplomové práce, následuje první kapitola, v níž seznamuji čtenáře se základními instituty rozhodčího řízení. Po prvotním vymezení pojmu rozhodčí řízení se dále věnuji historii a dělení rozhodčího řízení. Následně vymezuji základní teoretické koncepce a předpoklady rozhodčího řízení, kterými jsou arbitrabilita sporu a uzavřená rozhodčí smlouva. Samotný závěr kapitoly je pak věnován zásadám rozhodčího řízení a vzájemnému porovnání výhod a nevýhod rozhodčího řízení. Druhá kapitola se již konkrétně zabývá posledními změnami v úpravě rozhodčího řízení v České republice. Stěžejní část této kapitoly patří euronovele zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, která představuje zásadní změnu v úpravě spotřebitelských sporů v rozhodčím řízení. Zbylá část této kapitoly patří změnám, které do právní úpravy rozhodčího řízení v České...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Fibich, Patrik ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Resumé Diplomová práce pojednává o základních otázkách týkajících se nejen institucionálního rozhodčího řízení, ale i celého rozhodčího řízení. Cílem této práce je přiblížit základní aspekty rozhodčího řízení a analyzovat a zhodnotit poslední zákonné změny provedené v právním řádě České republiky a Slovenské republiky. Práce se skládá z úvodu, tří kapitol a závěru. Po úvodu, ve kterém shledávám důvody vedoucí mě k výběru tohoto tématu a v němž stanovím cíle této diplomové práce, následuje první kapitola, v níž seznamuji čtenáře se základními instituty rozhodčího řízení. Po prvotním vymezení pojmu rozhodčí řízení se dále věnuji historii a dělení rozhodčího řízení. Následně vymezuji základní teoretické koncepce a předpoklady rozhodčího řízení, kterými jsou arbitrabilita sporu a uzavřená rozhodčí smlouva. Samotný závěr kapitoly je pak věnován zásadám rozhodčího řízení a vzájemnému porovnání výhod a nevýhod rozhodčího řízení. Druhá kapitola se již konkrétně zabývá posledními změnami v úpravě rozhodčího řízení v České republice. Stěžejní část této kapitoly patří euronovele zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, která představuje zásadní změnu v úpravě spotřebitelských sporů v rozhodčím řízení. Zbylá část této kapitoly patří změnám, které do právní úpravy rozhodčího řízení v České...
|
|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Žídek, Jan ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
v Abstrakt Předmětem této diplomové práce je charakteristika a porovnání rozhodčího řízení v České republice a ve Švýcarsku před místními rozhodčími institucemi. Volba Švýcarska byla ovlivněna skutečností, že je tato země tradičním místem konání mezinárodních rozhodčích řízení a sídlí zde i několik významných rozhodčích institucí. Diplomová práce se skládá z úvodu, čtyř kapitol a závěru. První kapitola obsahuje obecnou charakteristiku rozhodčího řízení a alternativních způsobů řešení sporů. Navazující kapitoly jsou již detailněji zaměřeny na srovnání právní úpravy rozhodčího řízení v obou zemích a na představení dvou významných rozhodčích institucí. První z nich je český Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který je v současnosti jediným českým stálým rozhodčím soudem s neomezenou působností. Druhou představovanou institucí je Rozhodčí instituce švýcarských obchodních komor, která od roku 2012 umožňuje konání rozhodčího řízení pod novou organizační strukturou a podle nových rozhodčích pravidel. V neposlední řadě je diplomová práce věnována charakteristice a srovnání hlavních stádií rozhodčího řízení podle aktuálních rozhodčích pravidel obou institucí. Cílem diplomové práce je především upozornit na některé společné a rozdílné prvky v české a švýcarské právní...
|
|
|
Mezinárodní obchodní arbitráž na počátku třetího tisíciletí
Pressburgerová, Lucia ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
128 Abstrakt Práce je rozdělena do devíti kapitol, z nichž každá se zabývá různými aspekty rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení je definováno jako právem upravený způsob řešení sporů mimo soudy obecné, kdy strany sporu dohodly, že věc předloží k projednání a rozhodnutí jedné nebo více osobám (rozhodci, nebo rozhodčímu senátu), a že tím projevily souhlas být takovým rozhodnutím vázány. Je to způsob urovnávání sporu, při kterém třetí strana případ projedná a vydá rozhodnutí, které bude pro obě strany sporu právně závazné. Rozhodčí řízení v České republice se řídí zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZRŘ"), který je z velké části založen na stejných principech jako UNCITRAL Model Law. ZRŘ se aplikuje jak na vnitrostátní, tak i na mezinárodní arbitráž konající se na území České republiky. V souladu se ZRŘ rozhodčí nález může být přezkoumán pouze jinými rozhodci, pokud si tak smluvní strany v rozhodčí smlouvě ujednají. Z důvodů vážných právních vad, ZRŘ umožňuje stranám, aby usilovaly o rozhodnutí soudu, kterým bude takový rozhodčí nález zrušen. V České republice se strany mohou rozhodnout, zda se jejich záležitost projedná a rozhodne v řízení před (trvalou) rozhodčí institucí nebo v řízení ad hoc. Stálý rozhodčí soud může být založen pouze...
|
|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Zoubková, Kateřina ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Práce jako celek bude zaměřena na představení "služeb" a možností řešení sporů v mezinárodním obchodním styku formou rozhodčího řízení před nejvýznamnějšími světovými rozhodčími centry. Ve své práci bych ráda podala srovnání toho co dnešní nejvýznamnější světové rozhodčí instituce nabízí na poli rozhodčího řízení a mediace. První obsáhlejší kapitola představuje prostředky řešení sporu jako alternativy k řízení před státními soudy a vymezuje mezi nimi místo rozhodčímu řízení, které zde dále definuje a udáví jeho druhy. Vzhledem k tomu, že o rozhodčím řízení mluvíme jako o soukromém systému rozhodování sporů, který existuje vedle soudnictví státního jako alternativa, ke které se lze uchýlit, je třeba vymezit právní základ právního úkonu, kterým tak strana učiní - rozhodčí smlouvy a potažmo i povaha celého rozhodčího řízení a dále podmínky, za kterých může být spor rozhodnut v rozhodčím řízení - arbitrability sporu. Tyto posledně uváděné problematiky jsou zpracovány v kapitole druhé. Třetí kapitola podává obraz právních pramenů rozhodčího řízení. Zabýváme-li se povahou právního základu rozhodčího řízení a rozhodčím řízením samotným je nasnadě i otázka povahy institucí a subjektů, které služby rozhodčího řízení a přidružených prostředků alternativního řešení sporů poskytují, to je náplní kapitoly čtvrté....
|
host ::
RSS.